
Zkoumání světa snů: Přínos Ernesta Hartmanna
Ernest Hartmann byl významnou osobností v oblasti psychoanalýzy a výzkumu spánku, který zásadně přispěl k našemu porozumění snům a jejich vlivu na náš bdělý život. Narodil se ve Vídni v roce 1934 a kvůli vzestupu nacismu uprchl se svou rodinou, nakonec se usadili ve Spojených státech, kde se věnoval bohaté akademické a klinické kariéře. Jako profesor psychiatrie na Tufts University School of Medicine a bývalý prezident Mezinárodní asociace pro studium snů zanechal Hartmann ve svém oboru trvalou stopu.
Průkopník ve výzkumu snů
Hartmann nebyl pouze profesorem, ale také vášnivým výzkumníkem a autorem, který během své kariéry napsal více než 350 článků a devět knih. Intenzivně se zabýval zkoumáním propojení neurofyziologie, endokrinologie a biochemie se spánkem a sněním, díky čemuž se stal jedním z předních světových odborníků v této oblasti.
Teorie hranic zjednodušeně
Jedním z významných přínosů Ernesta Hartmanna pro, psychologii je jeho „teorie hranic“. Abychom tento koncept pochopili, představte si, že naše osobnost a způsob, jakým myslíme a cítíme, mají neviditelné čáry – podobně jako hranice států. Tyto čáry mohou být silné nebo tenké. Hartmann věřil, že právě „tloušťka těchto hranic“ hraje klíčovou roli v tom, jak prožíváme sny a jak se vztahujeme ke světu kolem nás.
-
Silné hranice
Pokud máte silné hranice, možná velmi oddělujete pracovní a osobní život, neradi mícháte různé druhy jídel na talíři nebo vnímáte svět spíše černobíle. Lidé se silnějšími hranicemi mohou mít sny, které jsou méně intenzivní nebo emocionální. -
Tenké hranice
Naopak, pokud máte tenké hranice, možná se vám různé oblasti života více prolínají. Pravděpodobně rádi zkoušíte nové věci, prožíváte emoce intenzivněji a nevadí vám, když se vám na talíři smíchají bramborová kaše s hráškem. Vaše sny mohou být živé, složité a hluboce emocionální.
Hartmann tvrdil, že tloušťka těchto hranic ovlivňuje nejen naše sny, ale i celkovou osobnost a způsob, jakým se vztahujeme ke světu. Naznačoval, že pochopení tloušťky hranic člověka může nabídnout vhled do oblastí života, které jiné psychologické metody nemusí zachytit.
Tloušťka hranic představuje opomíjený rozměr osobnosti, který nám může pomoci pochopit stránky našeho života, jež žádné jiné měření nedokáže vysvětlit.
Ernest Hartmann
Snění na kontinuu
Hartmannova teorie také navrhuje, že snění je formou duševního fungování, která existuje na kontinuu zahrnujícím soustředěné bdělé myšlení, zasnění, denní snění a fantazii. Podle jeho názoru je snění „hyperkonektivní“ stav. To znamená, že během snů naše mysl vytváří spojení mnohem plynuleji než v bdělém stavu, propojuje myšlenky a emoce způsoby, které by se nám v běžném myšlení mohly zdát neobvyklé nebo dokonce nemožné. Tato spojení nejsou náhodná, ale jsou vedena emocionálními zájmy snícího.
Odkaz a dopad
Ernest Hartmann svým výzkumem a teoriemi významně přispěl k pochopení hlubokého propojení mezi naším emočním životem a sny. Jeho práce naznačuje, že zkoumáním svých snů můžeme získat hlubší vhled do vlastní osobnosti a emoční pohody. Hartmannova teorie hranic nabízí jedinečný pohled na lidskou psychologii a připomíná nám, že světy snů a bdělého života jsou úzce propojené a vzájemně se ovlivňují. Přestože zemřel v roce 2013, jeho odkaz nadále inspiruje výzkumníky i nadšence snů po celém světě a posouvá hranice našeho poznání o tajemném světě spánku a snění.


